Klarushky stránky

Václav 2.

Václav II.
Václav II., * 27. 9. 1271, † 21. 9. 1305, český král od roku 1283, polský král od 1300 z rodu Přemyslovců; syn Přemysla II. Otakara a Kunhuty, otec Václava III. 1278 – 83, v době jeho nedospělosti, vládl v Čechách Otta Braniborský, na Moravě německý král Rudolf I. Habsburský. 1279 – 83 uvězněn Ottou Braniborským na hradě Bezdězu a v Braniborsku. V roce 1283 jeho návrat byl vykoupen českými stavy. Zpočátku vládl Václav II. pod vlivem Záviše z Falkenštejna. V opozici proti Závišovi z Falkenštejna stála skupina pánů kolem biskupa Tobiáše z Bechyně a Purkarta z Janovic. V důsledku jejich intrik byl Záviš v roce 1289 zajat a 1290 popraven. Od Rudolfa I. Habsburského získal Václav II. potvrzení kurfiřtské hodnosti českým králům a funkci říšského arcičíšníka. 1304 – 05 zvítězil ve válce s Albrechtem I. Habsburským. V zahraniční politice se snažil rozšířit vliv do okolních zemí; pokusil se ovládnout Míšeňsko, 1291 připojil Chebsko. V roce 1300 byl korunován v Hnězdně polským králem a uzavřel manželství s dědičkou polského trůnu Eliškou Rejčkou. 1301 (po vymření Arpádovců) přijal pro svého syna Václava III. korunu uherskou, kterou mu nabídla část uherské šlechty. Moc v Uhrách však neudržel. Ve vnitřní politice dbal o všestranný rozvoj země. V době rozmachu těžby stříbra (zejména v Kutné Hoře) vydal Horní zákoník Václava II. a nechal razit novou kvalitní minci pražský groš. Neuspěl v pokusech o založení vysokého učení v Čechách a o kodifikaci právních zvyklostí